Jak nejlépe podpořit své zdraví

31. 12. 2023 Zdraví

Asi nikoho z nás neláká představa, že bude ve stáří nemocný a nemohoucí. A dobře víme, že základ k dlouhému a zdravému životu je nutné položit už v mládí. Pokud budeme své zdraví podporovat, pak se šance na aktivní stáří značně zvyšují. Problém je, že většina lidí neví, jak to vlastně dělat. Rady, které dostáváme, totiž nejsou tak prospěšné, jak by se mohlo zdát.

Samozřejmě můžeme slyšet v nejrůznějších pořadech či v reklamách o tom, jak své zdraví podporovat. Existuje mnoho nejrůznějších přípravků na klouby, na imunitu, dokonce i proti rakovině. Zdálo by se tedy, že stačí jen zajít do lékárny a vybrat ten správný. A pokud se zeptáme v lékárně, pak nám tu dokonce i budou přikyvovat a poradí, který produkt bude pro nás ten nejlepší. Zní to vše jednoduše, avšak tak snadné to není.

V první řadě je potřeba říci něco, co řada lidí nerada slyší: tyto přípravky fungují jen velmi omezeně. Jistě, určitý efekt mají, avšak ten je obvykle tak malý, že je jen stěží rozpoznatelný. Jistě, můžeme například brát vitaminové tabletky a bonbony, ovšem naprostá většina vitamínů vyjde nevyužitá ven. Jde tedy o zbytečné vydávání peněz.

Co tedy můžeme dělat? Základem je správná životospráva. Ta zahrnuje pestrou stravu pokud možno z čerstvých, kvalitních surovin (které naštěstí dnes není takový problém sehnat), a přiměřený dostatek pohybu. Zároveň bychom se měli vyhýbat škodlivinám, jako je kouř z cigaret či automobilů, alkoholu, drogám a podobně.

Bohužel, i když tyto věci mohou pomoci, ani ony nemohou zastavit proces stárnutí, zvláště u něčeho tak špatně postaveného, jako je lidské tělo. Naše páteř a končetiny jsou totiž uzpůsobeny na chůzi po čtyřech, nikoliv po dvou. Vždy tedy můžeme počítat s problémy se zády a s koleny. Ať už se snažíme jakkoliv, těmto věcem se s největší pravděpodobností ve stáří zkrátka nevyhneme.

I když vám dcera dospívá, stále můžete být kamarádky

29. 12. 2023 Žena

Pouto mezi matkou a dcerou je zvláštní, silné ale vztahy mohou být i velmi křehké a to zejména v pubertě. Jak se smířit s tím, že dcera dospívá?

I když vám dcera dospívá, stále můžete být kamarádky

Vztahy mezi matkou a dcerou jsou svým způsobem jedinečné a někdy je také všechno tak nějak nahoru a dolů. Pokud z vaší malé holčičky již roste pomalu žena, dcera přichází do puberty a máte pocit, že si již nerozumíte tolik, jako dřív, je třeba se nejen připravit na všechno, ale především je nutné nastavit si pravidla. Nepřehánějte to ale s přísností ani se nepokoušejte dávat dceři rady do života. Zkuste být spíše kamarádky a snažte se o to, aby se vám dcera mohla vždy se vším svěřit.

S přílišnou přísností neuspějete

Začíná dcera ponocovat, chce být hodně s kamarády nebo si dokonce našla přítele? Ano, z vaší malé princezny roste slečna, která chce mít své soukromí a chce si začít užívat. Vzpomenete si na to, jak jste to měla vy v jejím věku? Jistě jste na tom byla dost podobně. Zkuste se proto vžít do toho, jak se asi vaše dcera cítí, co prožívá. Pokud chcete, aby se vám svěřovala s útrapami lásky nebo aby vám věřila a tudíž prozradila, kde se skutečně nachází, když přetáhne večerku, budete muset s ní mluvit a ne se snažit jen všechno zakazovat. Koneckonců zákazy k ničemu nevedou. Důvěra je to co potřebujete, pokud vy budete věřit své dceři, ona bude věřit vám. Pak se vám bude i svěřovat a následně si společně můžete domluvit pravidla, která budou dodržována. Pokud budete jako matka příliš přísná, dítě obvykle má potřebu proti tomu bojovat po svém.

Máte problém? Řešte ho hned a společně!

Jakékoliv problémy je potřeba řešit okamžitě. Ať už se jedná o školu, kluky nebo kamarádky, pokud spolu budete mluvit otevřeně, vždy na něco přijdete a problémy se tak mohou o to rychleji vyřešit. Hlavně svou dceru do ničeho nenuťte, nesnažte se jí příliš kázat a zapomeňte na otřepané fráze. Varovala jste ji? Máte chuť říct, že jste věděla, že se něco takového stane? To ale problémy neřeší.

Pozor také na přílišný nátlak ohledně školy a plánů do budoucna. Pokud máte pocit, že jste vy sama šla v životě špatnou cestou, vaše dítě to za vás nenapraví. Děti by si měly také najít svou vlastní cestu, i když nebude dle vás ta nejlepší.

Neprofesionální vztahy

25. 12. 2023 Vztahy

Když se řeknou vztahy, tak co si pod tím představíte? Samozřejmě, že asi si každý představí v první řadě lidské vztahy, a to včetně mě. I já si představím hned lidské vztahy, ale není to hlavně kvůli tomu, že prožívám také pěkné lidské a rodinné vztahy, ale je to taky hlavně kvůli tomu, že jiné vztahy neznám. Možná také ještě pracovní vztahy. A povím vám, že když máte opravdu špatné pracovní profesionální vztahy, tak je to potom opravdu hodně smutné. Mnoho lidí potom v takovém zaměstnání ani nevydrží. Abych se přiznala, tak já už jsem zažila dvakrát takové špatné vztahy v zaměstnání.

Byla to taková mladá firma a já jsem do této firmy nastoupila asi o dva roky později a tam už byl takový kolektiv mladých holek, takže samozřejmě, že asi dalšího vetřelce, další novou holku asi v zaměstnání nechtěli. Bylo tam celkem osm dívek mladých, maximálně třicetiletých dívek. Mě také bylo kolem třiceti let a řekla jsem si, že to bude opravdu perfektní kolektiv. Chtěla jsem se s každým bavit, donesla jsem bonboniéru a také nealkoholické víno, že si potom po práci dáme. No, holky si samozřejmě daly, ale stále jsem viděla, jak si za zády o mě šuškají anebo se stále něčemu smějí. Nechala jsem to, protože jsem si řekla, že jsem tady nová, tak asi si mě chtějí oťukat.

Jenomže když tohle trvalo i půl roku, tak už jsem zbystřila. Opravdu hodně mi to vadilo. Takovéto pracovní vztahy bych rozhodně nechtěla, proto jsem řekla svému zaměstnavateli, že odejdu. Samozřejmě, že jsem je nenapráskala a neříkala jsem ani pravý důvod. Řekla jsem mu, že jsem našla něco jiného. A pan zaměstnavatel se docela tomu divil, ale jak jsem na ně viděla, tak asi něco tušil, protože potom jsem ho viděla, jak se bavil s holkami ze zaměstnání, s mými kolegyněmi, tedy s bývalými kolegyněmi. Asi už to nebyl jediný případ, kdy nějaká nová zaměstnankyně odešla. Pan zaměstnavatel, náš šéf asi věděl, že je to tam takové docela neprofesionální.

Zahrada pro zvířata

8. 12. 2023 Zahrada a dům

Moje maminka říkala, že když byla mladá, že u nich doma na vesnici měli opravdu krásnou a velikou zahradu, protože její tatínek, můj dědeček choval králíky. A tak potřebovali velikou zahradu, kde také děda sekal trávu králíkům a potom také sušil seno. Moje maminka mi říkala, že zahrada byla opravdu tak veliká, že sena na zimu vždycky měli opravdu dostatek, že prý stačil jeden nebo dva měsíce, kdy sekal dědeček s babičkou trávu a maminka jim jako dítě u toho pomáhala a potom prý měli na celou zimu vystaráno. Prý měli tolik sena, že to už stačilo i pro dvacet králíků na celou zimu, takže té trávy a tohle sena musela být opravdu veliká várka.

Také dědeček říkal, že když ještě chodil pracovat na pole, tak tam taky sbíral kukuřici. Tohle měl dědeček všechno povolené. I když mnoho lidí si myslelo, že dědeček to prý dělá potají a že to krade, takže dědeček potom všem ukázal, že má povolení, že si může brát zbytky kukuřice z pole a brát si ji k sobě domů pro zvířata. Ale abych se vrátila zpátky k zahradě. Znám také některé lidi, kteří třeba opravdu mají velikou zahradu, ale vůbec se o zahradu nestarají. To potom vypadá opravdu divně. Mně se tohle nelíbí, proto jsem řekla kamarádce, proč si pořizovala chatu se zahradou, když tam jezdí jenom, tak párkrát za rok.

Ona říkala, že to má jenom rekreačně, jenomže ona vždycky, když přijede na zahradu, tak si poseká jenom kousek zahrady, aby se tam dostala, aby se dostala k chatě a potom, aby tam mohla grilovat nebo se opalovat. Ale zbytek zahrady nechává úplně jako prales, zbytek zahrady je úplně zarostlý, vůbec nechápu, proč kamarádka to takhle má. Já si myslím, že zbytečně vyhodila několik tisíc, protože kdyby si tohle nepořizovala nebo kdyby si koupila jenom nějakou malou chatku s malou zahradou, tak by udělala lépe, ušetřila by peníze a také by určitě její chata a zahrada vypadaly lépe, protože takhle to vůbec neseká. Kamarádce jsem řekla, jestli si nechce třeba pozvat nějakého zahradníka. Nechce. Nebude utrácet.

Školství kdysi a dnes

8. 12. 2023 Vzdělání

Když jsme my chodili do školy, bylo tu mnohé docela jiné než dnes. V něčem lepší, v něčem horší, to podle toho, jak to kdo vnímá.

Na základní škole jsme se neučili povinně angličtinu jako dnes, nýbrž ruštinu. Inu, Sovětský svaz byl oficiálně naším velkým přítelem a my jsme mu tímto museli projevovat vděk. A učili jsme se pochopitelně nejen tuto řeč, kterou většina z nás nikdy v praxi nepoužila a časem ji zase zapomněla, ale třeba i jména ministrů naší vlády. Což prý mělo smysl, protože se tito obměňovali jen velice zřídka, vesměs jen když někdo z nich umřel. Prostě šlo hlavně o ‚nalejvárnu‘ spojenou s notnou dávkou ideologie. Na všech základních školách se povinně učilo totéž, což nám dávalo podobné podmínky před přijímacími zkouškami na střední školy, a současně to bylo sítem, které už v onom útlém věku rozhodovalo o tom, kdo se kam dostane. A kdo na to neměl, byl prostě poslán do zvláštní školy. Žádní asistenti a úlevy.

Na gymnázia a pár dalších elitních škol už se dostaly jen ty vyložené studijní typy. Průměr známek na posledním vysvědčení ze základní školy horší než 1,5 znamenal skoro jistou ztrátu nadějí dostat se na gympl, a aby byla naděje se tam dostat, přijímali rodiče dětí často před přijímacími zkouškami nejrůznější veřejné funkce a tlačili nás do různých soutěží, jen abychom měli lepší profil.

Střední školy pak byly další nalejvárnou, kde mělo jít vše kromě učení stranou. A kdo na to neměl, končil na učilištích, kde se vyučil nějakému řemeslu.

A po maturitě už většina studujících končila. Jenom šest procent Čechoslováků mělo tehdy vysokou školu, a dostat se na ni a zvládnout ji byl většinou hodně velký zápřah. I když se pochopitelně našly i výjimky – přijímací zkoušky třeba na pedagogické fakulty byly sice hustým sítem výběru, ale dostal se na ně každý, kdo je udělal a měl současně to správné pohlaví. Což bylo i mým štěstím, protože kdo ví, zda bych se tam dostal, kdyby nebylo záhodno bojovat proti feminizaci školství.

Prostě to nebylo jako dnes, kdy se dostane kdekdo na kdejakou školu, aniž by se extra snažil. A kdy tedy naše školství produkuje spousty ‚vzdělanců‘, pro které není rozumné uplatnění, zatímco nám chybí vyučení lidé schopní pracovat rukama.

Pro každého je zábava něco jiného

29. 11. 2023 Zábava

Jestliže by bylo vhodné něco přijmout, je to to, že pro každého je zábava něco jiného. Jsou lidé, pro které je zábavou to, když jdou do kina a jsou lidé, pro které je zábavou to, když si jdou zahrát tenis nebo badminton. Každý člověk to má jinak a je více než vhodné to respektovat. Pro některé je dokonce zábavou i to, pokud si jde daný člověk sednou s kávou někde k vodě. Každý to má opravdu jinak. Je více než důležité, aby si člověk našel činnost, při které bude relaxovat, protože relax je přesně to, co každý z nás, a to jednou za čas, potřebuje. Lidé mají pocit, že musejí neustále fungovat jako stroje.

Není tomu tak. Je potřeba, abyste si jednou za čas odpočinuli a to proto, abyste přišli na jiné myšlenky a byli schopni dále fungovat. Jestliže nebudete odpočívat, můžete se jednoho dne potýkat s velkými zdravotními problémy, které bude jen velmi obtížné řešit. Lidé si neuvědomují, že činnosti, které jim pomohou přijít na jiné myšlenky je něco, čemu by se opravdu neměli vyhýbat. Bohužel společnost má tendenci se celé řadě věcí vyhýbat, a to zcela zbytečně. Člověk by si měl najít čas na to, aby si zašel například do kina, zaplavat nebo si jen tak někde posedět s kamarády. Pokud do svého života něco takového zahrnete, uděláte jen dobře.

I vy sami na sobě poznáte, že se budete cítit najednou mnohem lépe, pokud uděláte ve svém životě změnu v podobě nějakého sportu, chození na kávu s přáteli apod. Pro každého je zábava něco jiného. Je ale více než důležité, aby měl každý z nás něco, co mu pomůže na chvíli vypnout hlavu a věnovat se něčemu jinému, než jsou každodenní pracovní povinnosti. Lidstvo by nemělo neustále jen pracovat. Něco takového může vést k vyhoření, které kolikrát není jednoduché překonat. Vyhněte se i vy vyhoření, které je v dnešní době zcela běžnou záležitostí. Chce to jen změnu, která rozhodně bude změnou k lepšímu.

Moje aktivity

8. 11. 2023 Sport

Víte, co jsou to agility? Agility je sportování. Není to ale spot typický pro člověka. Samozřejmě, že člověk také může dělat agility, ale k tomu potřebuje mít ještě nějakého parťáka, ne takového parťáka, jak si myslíte, že byste měli třeba k sobě nějakého kamaráda nebo kamarádku nebo třeba jiného člena rodiny. I když ano, vlastně on to jenom rodiny. Pokud chcete dělat sport, který se jmenuje agility, tak k tomu budete potřebovat také nějakého pejska, protože agility jsou cvičení se psem. A povím vám, že když jsem měla ještě svého oblíbeného pudla, byl to vlastně můj první pejsek, a to mi bylo myslím třináct let.

Moje kamarádka měla také nějakého voříška a říkala, že s ním chodí na cvičák a také na agility. V té době jsem ještě vůbec nevěděla, co jsou to agility. A tak moje kamarádka vzala mě a svého voříška a také mého pudlíka na agility, abych se podívala, co to je. A musím vám říct, že když jsem viděla, jak její voříšek skáče přes překážky anebo jak leze do nějakých tunelů a podobně, tak mně se tohle opravdu moc zalíbilo. A protože můj pudlík byl ještě štěňátko, byl mu necelý rok, tak se tohle všechno naučil. Naučil se to během asi několika dnů. Byla jsem opravdu nadšená.

Mám chytrého pejska, a tak jsem kamarádce říkala, jestli se také nemůžu přihlásit do klubu agility. Moje kamarádka řekla, že klidně, že mají ještě několik volných míst a bylo to opravdu perfektní. Moc se mi to líbilo. Hlavně velkou radost měl můj pudlík. Můj pudlík se jmenoval Míša. A ani nevíte, jak byl opravdu z toho nadšený, že také může dělat to, co ho baví. Vlastně nechápu, proč mi moje maminka také neřekla něco dříve o tom, že existuje i psí sport, takový sport, který se jmenuje agility. A víte o tom, že také pejsci mohu soutěžit a potom vyhrají také různé ceny? Řekla jsem si, že kdybych tohle věděla dříve, že bych se svým pejskem také zkoušela něco vyhrát.

Jak na zdraví

8. 11. 2023 Zdraví

Zdraví je samozřejmě velice důležité. Já si myslím, že zdraví by měl každý člověk vždycky dávat na první místo. Samozřejmě, že třeba někomu to je jedno. A jsou to hlavně lidé třeba, kteří jsou ještě mladší, jsou to většinou teenageři. Protože teenageři ještě navíc neví, co je to vážná nemoc. A kdo nezažil opravdu těžkou a dlouhodobou nemoc anebo nemoc v posledním stádiu, tak samozřejmě ani neví, jak je zdraví cenné a jak by si měl každý člověk svého zdraví vážit, tedy pokud je člověk úplně zdravý. Já jsem zdravá, sice mám epilepsii, ale mohu děkovat bohu, že mám zatím jenom tohle.

Znám několik lidí, kteří mají třeba horší diagnózy a třeba to ani nepřežili. Moc mě to vždycky mrzí. Nejhorší na tom je, když třeba někdo můj známý anebo bývalý kamarád dostane nějakou nemoc a já se s ním vždycky nemůžu smířit, protože si ihned začínám vzpomínat, jak jsme si jako děti hrály nebo jak jsme spolu chodily na základní školu a podobně. Potom mě to opravdu hodně mrzí a já si říkám, co bych asi dělala, kdyby se tohle stalo mně anebo třeba někomu v rodině? Nikdy ani na tohle nechci myslet. Nechci se to ani nechat připustit. Opravdu hodně mě to mrzí, ale co s tím mám dělat?

Jednoznačně, když nějaký člověk už onemocní, tak s tím nejde už nic udělat, s tím člověk už nic nezmůže, proto je nejlepší, když člověk začne o své zdraví pečovat opravdu co nejdříve, takže opravdu žádná přemíra alkoholu, žádné kouření a samozřejmě žádné drogy. Také by to chtělo opravdu střídmý a kvalitní jídelníček. To znamená, že bude obsahovat hodně ovoce a zeleniny. Pokud si myslíte, že nedokážete sníst opravdu hodně ovoce a zeleniny, tak samozřejmě můžete brát také různé potravinové doplňky, jako to dělám já. Já jím kyselinu hyaluronovou. Také zinek a vitamín B. Také samozřejmě multivitamin. Nejsem jediná, kdo tyto vitamíny určitě užívá.

Alergie na zvířata

30. 10. 2023 Zvířata

V poslední době se rozmohla taková móda, že lidé si pořizují domů opravdu malinkaté pejsky. Jako je například malý jezevčík nebo čivava, papillon anebo nějaký trpasličí špic. Povím vám, že je to velmi populární. Vždycky jsem chtěla také nějakého malého psa. Jenomže nejhorší na tom je, že můj partner je alergický na zvířecí srst. Nechápu to, protože on mi vždycky ukazoval své rodinné fotky a měl tam třeba zvířata, jako například zakrslé králíčky, kočku a také dva veliké psy. Bylo mi tohle docela divné, tak jsem se partnera ptala, proč on nechce mít doma zvíře. Jestli třeba jenom nekecá, že je alergický na zvířecí srst.

Potom z něj nakonec vylezlo, že on žádné psy nechce, že prý nemá rád zvířata. Povím vám, že jsem to absolutně nemohla skousnout. Nedokázala jsem si představit člověka, se kterým budu žít a že nemá rád zvířata. A to jsem měla v plánu, že si pořídím nějakou andulku a také jednoho malého psa. Vždycky jsem chtěla čivavu. Černou čivavu. A řeknu vám, že je to někdy opravdu hodně složité a náročné. Musíte mít také všechno dopředu připravené, abyste měli jistotu, že máte všechno pro své štěňátko připravené. Naštěstí ale existují odborné knihy, kde se můžete dočíst všechny potřebné informace.

Co máte udělat, než si přivedete štěňátko domů. Taky ale není na škodu, abyste třeba obešli nějaké zvířecí útulky. Myslím si, že v každém psím útulku najdete nějaké malé štěňátko. Mnoho lidí ale touží po nějakém papírovém štěňátku. Papírové štěňátko znamená, že vy si pořídíte štěně s průkazem původu. Je to něco jako, když vy máte občanku, to znamená to, že vlastně znáte předky vašeho štěňátka. Pokud máte ještě nějakou průkazem původu, tak to samozřejmě bude také možná tak třikrát dražší, než kdybyste si koupili štěně bez průkazu původu. Ale co třeba opravdu navštívit nějaký psí útulek? Tím opravdu pomůžete.

Už se nikdy nehádejte kvůli penězům – Jak mít spokojený vztah a neřešit jen peníze?

29. 10. 2023 Vztahy

Funguje váš vztah dobře, ale neustále se hádáte kvůli penězům? Zejména v začátcích nového vztahu je třeba si důrazně vysvětlit, jak to s financemi bude.

Už se nikdy nehádejte kvůli penězům – Jak mít spokojený vztah a neřešit jen peníze?

Otázka peněz může vztahy pořádně narušit, v partnerství by mělo být vždy jasně dané, jak se bude s penězi hospodařit. Jakmile tuhle otázku mít vyřešenou nebudete, může se stát, že se nevyhnete neustálým hádkám na téma finance. Někdo dává přednost společnému účtu, což ale nemusí vyhovovat všem, navíc v tom případě má partner přehled o tom, co a kdy kupujete. Můžete tak přijít o svobodu v tom, co si koupíte třeba jen tak pro radost. Pokud společný účet nechcete, domluvte se na placení účtů a nákladů na živobytí jinak. Hlavně si o tom ale promluvte včas.

Kdo bude co platit?

Jestliže ve vztahu začínáte oba bez dětí a větších závazků jakými jsou například dluhy a půjčky, budete to mít jednodušší. Můžete se na všem domluvit a vycházet tak z toho, kolik vyděláváte, co budete společně platit. Není možné, aby jeden z partnerů platil všechno a ten druhý se jen vezl, je třeba se podílet na všem stejnou měrou. Horší situace nastává ve chvíli, kdy jeden z partnerů má své závazky z dřívějška, musí platit alimenty, splácet dluhy nebo má ve společné domácnosti své dítě z předchozího vztahu. V tom případě je třeba se opět dohodnout na tom, jak se bude s penězi hospodařit, do počtů je třeba zahrnout v první řadě ale opět jen společné výdaje. Někomu může vadit, že by měl přispívat finančně na věci okolo dětí, které nejsou společné, a to může být také docela velký problém. Pokud ale tuhle otázku neotevřete a narovinu si o tom nepromluvíte, nikdy nebudete spokojeně žít.

Pozor na velké šetřílky

Koneckonců právě upřímná rozmluva o financích vám může v mnohém otevřít oči. Pozor na typy, kteří na penězích lpí až příliš. Ať už váš vztah stojí na jakýchkoliv základech, pokud někdo nepřispívá do domácnosti spravedlivě, vede to k hádkám a neustálým rozbrojům. Máte nějakou představu? Tak si za tím vším stůjte a snažte se najít spravedlivé řešení. Pokud partner ale má pocit, že by všechno mělo být na vás a on bude jen přispívat a to ne úplně spravedlivě, možná vám to dokáže, že takový vztah nebude mít pro vás cenu.

Šťastný život sice není o penězích, ale bez nich to také nejde. V těchto otázkách si tak udělejte jasno.