Pokud se podíváme na seznam nejoblíbenějších plemen psů, pak uvidíme, že na předních příčkách se nachází velké množství různých brachycefalických plemen, tedy plemen s krátkým či prakticky neexistujícím čumákem. Sem patří například mops, buldok, francouzský buldoček a další. Je tedy dobré se podívat, co za jejich popularitou stojí. Čím nás právě tyto rasy přitahují?

Je dobré si všimnout, že mají v podstatě stejné charakteristiky: velkou, kulatou, mnohdy vrásčitou hlavu, spláclý čumák a velké, vystouplé oči. Ocas bývá krátký a zatočený, i když to nemusí být pravidlem, srst je pak hladká, buď s podsadou, nebo bez ní. Ovšem tím hlavním, na co je dobré se zde zaměřit, je právě hlava. Ta je totiž tím, proč si tato plemena vůbec bereme.

Když se zaměříme na její jednotlivé charakteristiky, pochopíme, co nás na ní tak přitahuje. Obvykle je velká a kulatá, nos sám je malý, často nevýrazný, zato oči jsou velké a vypouklé. Připomíná vám to něco? Ano, podobné znaky má i obličej malého miminka. Aniž bychom si to uvědomovali, právě to nás k nim přitahuje – vzbuzují v nás v podstatě stejné pocity, jako malé děti. Na tom samozřejmě není nic špatného, dokud si budeme uvědomovat, že se stále jedná o psy, nikoliv o děti, a podle toho se k nim budeme chovat.

Bohužel, právě ona vnější podobnost s dětmi se těmto plemenům stala osudnou. Právě kvůli tomu totiž trpí velkou řadou zdravotních problémů, přičemž ty největší vychází z dýchání. Prostě a jednoduše nemohou dostat do plic kvůli zkráceným dýchacím cestám dostatek vzduchu, takže v podstatě celý život prakticky lapají po dechu. Ono chrápání, které je pro tato plemena typické, a které lidem připadá roztomilé? To vzniká tím, že se vzduch snaží dostat do plic, ale nemůže.

I proto bychom si měli rozmyslet, zda je vhodné si psa takového plemene vůbec pořídit. Opravdu se chceme dívat na zvíře, které v podstatě celý život trpí? A skutečně se dokážeme přenést přes jeho podobnost s dítětem a chovat se k němu jako ke psu? To jsou otázky, které bychom si měli zodpovědět.