Svatební den, jak si ho užít? Váš partner před Vámi poklekne s prstenem a zeptá se, zda si ho vezmete. Vy řeknete ANO. Asi sen mnoha žen, to záleží. Pokud jste ta žena, která je šťastná, začnete hned plánovat. Plánujete měsíce, pečlivě a podrobně, aby Váš svatební den byl dokonalý. A ono se povede a dokonalý bude. Avšak Vy budete nervózní a Váš den Vám tak uteče, že Vy si z něj moc pamatovat nebudete. Ano to se může stát. Proto se pojďme podívat na pár tipů, jak naplánovat perfektní svatbu a zároveň si ji užít. Důležité, co bych hned na začátku zmínila je fakt, že se opravdu soustřeďte na daný moment na té svatbě, ať si ji opravdu užijete.

1. V klidu a včas vše plánujte. Ověřujte si dodavatele a naplánujte si rozpočet. To jsou základní kroky, které musíte zvládnout, na tom vše stojí. Opravdu jsem od známé zažila situaci, že ji 3 dny před svatbou zrušili místo na svatbu. Nechci Vás strašit milé nevěsty, ale opravdu prověřujte, plánujte a mějte v některých případech plán B.
2. Zaúkolujte spolehlivé lidi. Apeluji na Vás, aby tito lidé byli opravdu spolehliví. Každému dejte úkoly, napište mu je, připomeňte mu je, ať víte, že je o určité úkoly postaráno. Vy ve svůj svatební den musíte být v klidu. Nazdobení aut zvládnou přátelé, rozdat myrty a vývazky Vaše družičky a postarat se o prsteny zvládne svědek/svědkyně. O jiné úkoly se postará zbytek Vaší rodiny, nebo přátelé, koho uznáte za vhodné.

1. Opravdu zhluboka dýchejte. Ano zdá se to jako klišé, ale pokud budete nervózní, je to jediná věc, která Vám opravdu pomůže. Prostě se jen v klidu nadechněte a užijte si hlavně Váš den. Věřte mi, že strašně rychle uteče. A proto, že strašně rychle uteče, nešetřete na fotografovi. Fotografie, či video budou to jediné, co Vám opravdu zůstane. Vaše vzpomínky sice také, ale budou necelistvé. Každopádně Váš svatební den bude opravu krásný, nebojte!

Jsem ráda, že jsem žena, protože takhle, když vidím muže, že někdy to mají opravdu v životě těžké, tak se mi chce někdy z toho úplně brečet. Řekla jsem si, že kdybych nebyla žena a byla muž, tak vlastně ani nevím, co bych dělala. Jenomže já si myslím, že asi žádný člověk si vlastně nedokáže představit to, kdyby vlastně měl opačné pohlaví, ale v dnešní době už víme, že vlastně na tom ani tak nezáleží v dnešní době. Když se muž cítí jako žena a žena jako muž, tak vlastně to už je bráno úplně jako standard. Nevím jak vy, ale mě je třicet pět let a já jsem spíše na takové ty zastaralé typy, kdy muž chodí do práce a žena je normálně doma.

Například mě, jak jsem zmínila, je pětatřicet let a moc ráda vařím a uklízím, starám se o děti a vůbec mi nevadí, že můj manžel se třeba vrací z práce nějak pozdě domů. Tohle mě úplně vyhovuje a jsem ráda, že i můj partner, který je vlastně můj manžel, také zastává takové názory jako mám já. Takové spíše ty zastaralé názory. Třeba hodně lidí se mi směje a nebo říká, že jsem třeba taková ušlápnutá slepice. Jenomže podle mého názoru tohle není vůbec pravda, protože já jsem si to vybrala a taky mi to tak vyhovuje. Takže si myslím, že když to takhle vyhovuje oběma partnerům, oběma lidem, jak muži i ženě, tak vlastně na tom absolutně nevidím vůbec nic špatného.

Podle mého názoru je nejlepší, vždycky to, když se to muži a ženě líbí, když je jednoduše nějaký pár, vlastně to nemusí být muž a žena. Může to být žena a žena a nebo muž a muž. V dnešní době už je možné cokoliv a mě tohle vůbec nevadí a každého toleruji a respektuji. Vůbec nemám nic proti nikomu a jsem ráda, že jsem žena a ta také hlavně v tom případě, že vlastně mohu porodit dítě, mohu své dítě nosit pod srdcem, jsem matka tří dětí a jsem opravdu ráda, že mám tři děti. I když dříve jsem chtěla vždycky jenom jedno dítě, ale jsem ráda, že mám nakonec tři. Vždycky jsem toužila po veliké rodině. 

Pouto mezi matkou a dcerou je zvláštní, silné ale vztahy mohou být i velmi křehké a to zejména v pubertě. Jak se smířit s tím, že dcera dospívá? 

I když vám dcera dospívá, stále můžete být kamarádky

Vztahy mezi matkou a dcerou jsou svým způsobem jedinečné a někdy je také všechno tak nějak nahoru a dolů. Pokud z vaší malé holčičky již roste pomalu žena, dcera přichází do puberty a máte pocit, že si již nerozumíte tolik, jako dřív, je třeba se nejen připravit na všechno, ale především je nutné nastavit si pravidla. Nepřehánějte to ale s přísností ani se nepokoušejte dávat dceři rady do života. Zkuste být spíše kamarádky a snažte se o to, aby se vám dcera mohla vždy se vším svěřit. 

S přílišnou přísností neuspějete 

Začíná dcera ponocovat, chce být hodně s kamarády nebo si dokonce našla přítele? Ano, z vaší malé princezny roste slečna, která chce mít své soukromí a chce si začít užívat. Vzpomenete si na to, jak jste to měla vy v jejím věku? Jistě jste na tom byla dost podobně. Zkuste se proto vžít do toho, jak se asi vaše dcera cítí, co prožívá. Pokud chcete, aby se vám svěřovala s útrapami lásky nebo aby vám věřila a tudíž prozradila, kde se skutečně nachází, když přetáhne večerku, budete muset s ní mluvit a ne se snažit jen všechno zakazovat. Koneckonců zákazy k ničemu nevedou. Důvěra je to co potřebujete, pokud vy budete věřit své dceři, ona bude věřit vám. Pak se vám bude i svěřovat a následně si společně můžete domluvit pravidla, která budou dodržována. Pokud budete jako matka příliš přísná, dítě obvykle má potřebu proti tomu bojovat po svém. 

Máte problém? Řešte ho hned a společně!

Jakékoliv problémy je potřeba řešit okamžitě. Ať už se jedná o školu, kluky nebo kamarádky, pokud spolu budete mluvit otevřeně, vždy na něco přijdete a problémy se tak mohou o to rychleji vyřešit. Hlavně svou dceru do ničeho nenuťte, nesnažte se jí příliš kázat a zapomeňte na otřepané fráze. Varovala jste ji? Máte chuť říct, že jste věděla, že se něco takového stane? To ale problémy neřeší. 

Pozor také na přílišný nátlak ohledně školy a plánů do budoucna. Pokud máte pocit, že jste vy sama šla v životě špatnou cestou, vaše dítě to za vás nenapraví. Děti by si měly také najít svou vlastní cestu, i když nebude dle vás ta nejlepší.